Něco málo o mně a jak jsem se dostala k wellness poradenství
Jmenuji se Jitka Šterclová a pocházím z malého města kousek od Olomouce, ze Šternberka.
V roce 2003 jsem absolvovala Lékařskou fakultu v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Nastoupila jsem do práce a to byl začátek konce mé relativně štíhlé linie. Nestíhala jsem snídat. S náporem pacientů nebyl čas na svačinu. Oběd jsem do sebe ve spěchu naházela a rychle zpátky do ordinace za pacienty. Odpoledne a večer se samozřejmě dostavovaly chutě, kdy jsem sladké přebíjela slaným a to vše pořád dokola. Mé proporce se neustále zvětšovaly. V roce 2008 jsem otěhotněla a chutě gradovaly. Výsledkem byl nejen krásný a zdravý syn, ale také nadváha. Uklidňovala jsem se, že kojením zhubnu. Chyba lávky. Nepatřila jsem mezi ty vyvolené. Chodila jsem cvičit, ale moc to nepomáhalo. Navíc jsem znovu otěhotněla a historie se opakovala. Narodil se mi krásný zdravý syn a já měla ještě víc kilo než po prvním porodu. Dost mi to vadilo, ale stále jsem neměla tu správnou motivaci se sebou něco dělat. Ta přišla v únoru 2012. Sestřenice mi radostně oznámila, že se v srpnu bude vdávat. Tak jsem si řekla: "To je ono, do svatby zhubnu! Mám na to půl roku, to půjde." A začala jsem se konečně víc snažit. Vyzkoušela jsem všechno možné - jíst více ovoce a zeleniny - u toho jsem měla největší nadšení, když jsem to nakupovala. Doma ale nastal problém, nebyla jsem schopná sníst předepsanou denní dávku a tak často značně unavená zelenina mířila do koše. Neměla jsem mnohdy ani čas z nakoupených ingrediencí něco lahodného vykouzlit. Dál jsem třeba zkoušela nejíst po šesté hodině. No to bylo utrpení. Chodívám spávat dost pozdě, takže jsem mívala hlad. Snažila jsem se také omezit sladké, ale čím víc jsem ho omezovala, tím víc si ho mé tělo žádalo. To byla další muka. A počítat kalorie, na to jsem fakt neměla čas.
Řeknete si: "Hýbat ses měla." Já se ale hýbala. Vždycky. S tím jsem problém nikdy neměla. Cvičení mě vždycky bavilo a baví doteď. Prošla jsem kalanetikou, aerobikem, cvičila jsem pilates a nakonec mě uchvátila zumba a kolečkové brusle. Tento můj "hubnoucí" půlrok se nesl ve znamení zumby dvakrát a když to šlo i třikrát týdně. V létě jsem pak k tomuto přidala ještě zmíněné kolečkové brusle. Zkrátka cvičila jsem jak divá, ale vše bez efektu.
Váha ani centimetry se nehly.
Nezbylo mi nic jiného, než si na svatbu pořídit maxi šaty, které zakryly ty mé faldy. Byla jsem sama ze sebe nešťastná. Ptala jsem se sama sebe, proč jiní hubnou a já ne. Celá zoufalá, že vážím víc než manžel, jsem v září narazila na internetu na nabídku jedné Wellness poradkyně, že mi pomůže zhubnout. To byla má poslední šance.
Ani na vteřinu nelituji svého rozhodnutí!
Poradkyně mi navrhla takový stravovací plán, který vyřešil příčinu mé nadváhy. Vyřešil moji nutriční podvýživu. Ano, ač to tak vůbec nevypadalo, byla jsem podvyživená. Díky tomuto plánu se mé tělo pročistilo, dostalo všechny živiny, kterých se mu mojí, rádoby zdravou, stravou nedostávalo, a konečně začalo pracovat tak, jak má.
Hubnutí se mi poprvé nestalo utrpením, ale konečně mě bavilo. Hned byly znatelné výsledky. Během prvního měsíce 3kg dole, o 3cm v pase míň a o 4cm přes boky. Měla jsem energie na rozdávání. Mé výsledky za první měsíc jsou důkazem toho, že hubnutí není jen o pohybu, ale že je to hlavně o jídle. Jediné, co jsem totiž v září udělala, bylo, že jsem se začala řídit novým stravovacím plánem a paradoxně omezila cvičení. Na brusle nebylo počasí a na zumbu jsem chodila už jen jednou za týden.
Nicméně výsledky za první měsíc mě nadchly natolik, že jsem vesele pokračovala dál. Za půl roku už to bylo 16kg dole, 15cm v pase a 12cm přes boky.
Z velikosti 44/46 jsem rázem měla, pro mě neuvěřitelných, 36/38.
Nejlepší na tom ale bylo, že jsem se díky poradkyni naučila co dělat, abych si tyto proporce udržela. Měla jsem možnost navštěvovat on-line kurzy Školy správného stravování. Naučila jsem se jinak přemýšlet o jídle. Jsem člověk, který rád jí. Nemíním se navždy vzdát klasické české kuchyně. Dnes si klidně můžu dát svíčkovou, nebo jinou českou klasiku knedlo-vepřo-zelo, dokonce i ovocné knedlíky. Už vím, jak to potom vykompenzovat, aby to nezanechalo nepříjemné následky v podobě rostoucí váhy a zmenšujícího se oblečení ve skříni. A nejenže to vím, taky to dělám. Navíc můžu své poradkyni kdykoliv zavolat, kdybych se dostala do krize a ona mě vždy podpoří a pomůže. Zatím je ale krize v nedohlednu. A věřím, že tam i zůstane.
A co z toho všeho plyne?
Tato zkušenost s pohodovým hubnutím mě nadchla natolik, že jsem využila nabídky zapojit se do týmu wellness poradců. Prošla jsem mnoha školeními a další mě ještě čekají.
V tom že učit lidi zdravě žít má smysl mě nejvíce utvrdilo školení s nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Dr.Louisem Ignarrem, které se uskutečnilo v listopadu 2014.
Nad mou činností bdí doc. MUDr. Pavel Kohoutjako vedoucí metabolické JIP 2. interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Hubnutí začíná v hlavě. Nejdřív je potřeba se na sebe naštvat, že takhle to dál nejde. Pak už jen zbývá najít tu správnou cestu.
Ke zhubnutí vede mnoho cest.
Ke zdravému zhubnutí už méně.
Nejíst není řešení. Ke štíhlosti se naopak musíte projíst. Ale co vlastně jíst? Jídelníčků je všude plno, kdyby fungovaly byli by všichni štíhlí.
Hubnutí je o změně životního stylu.
Co nabízím?
Provedu Vás postupnou změnou životního stylu a zjistíte, jak málo mnohdy stačí. Nabízím Vám cestu jednoduchou a nenáročnou na čas i peníze. Když budete dbát mých rad, výsledek je zaručen.
Hlavně Vás ale naučím co dělat, aby nenastal obávaný jojo-efekt.
Nabízím Vám pomocnou ruku a věřte, že nikdy nebudete litovat rozhodnutí, že jste se na mě obrátili ;-)
A kdybyste během prvního měsíce programu zjistili, že Vám tato cesta ke zdraví z nejrůznějších důvodů až tak nesedí, máte možnost využít třicetidenní garance vrácení peněz. Takže nic neriskujete.
Pro koho je pomoc určena?
Jednoduše pro každého, kdo není spokojen s tím, jak vypadá.
Dále pro ty, kteří vidí více do hloubky a uvědomují si, že nadváha se pojí se vznikem spousty chorob jako je: vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka II.typu, bolesti kloubů a páteře, zvýšené riziko vzniku nádorů, dušnost po námaze...
Je jedno, jaké pohnutky Vás na mé stránky přivedly. Jestli se sebou chcete něco dělat, začněte to dělat hned.
Je smutný pohled na lidi v čekárnách lékařů, kteří už rezignovali. Nejdříve rezignovali na svůj vzhled. Tolikrát se neúspěšně snažili zhubnout, až si řekli: "Soused je taky tlustej, tak já budu taky." Ano, rezignovali, nadváha se pak často přehoupla v obezitu a dostavily se výše uvedené nemoci.
Je jen na Vás, zda chcete žít aktivně do vysokého věku nebo jen aktivně chodit po doktorech.
Je jen na Vás, jestli se na třídních srazech po x letech chcete bavit o tom, co děláte, jak cestujete, nebo o tom, kolik nemocí máte a kolik léků berete.
